Město Nová Plzeň bylo založeno na příkaz českého krále Václava II. roku 1295 na soutoku řek Radbuzy, Mže, Úhlavy a Úslavy. Od počátku se stalo důležitým obchodním střediskem na významné křižovatce cest do Norimberka a Řezna. Rozlohou (ve 14. stol. 20 ha, 290 domů a 3 000 obyvatel) po Praze a Kutné Hoře třetí největší město v Čechách. V 16. stol. významné působení italských stavitelů. V letech 1599 – 1600 Plzeň dočasně sídlem římského císaře a českého krále Rudolfa II. V období českého stavovského povstání Plzeň obléhána a r. 1618 dobyta vojsky Mansfelda. Konec 17. stol. v Plzni spojen s barokem a se jmény stavitele Jakuba Augustona a sochaře Kristiána Widmana. Historické jádro města (půdorysnou strukturou do značné míry totožné s celým původním gotickým městem) v r. 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací. V první polovině 19. stol. mohutný rozvoj města, v r. 1842 založen Měšťanský pivovar a v tomtéž období strojírenský podnik Škoda. Dnes v Plzni 165 000 obyvatel, sídlo Západočeské univerzity a biskupství.

Historický přehled

X. století

976: první zpráva o hradu Plzni 
992: biskup Sv. Vojtěch založil malý klášter a kostel Kostelec P.Marie, dnes sv. Jiří v Doubravce

XIII. století

1295: založeno z příkazu krále Václava II. lokátorem Jindřichem město nazvané Nová Plzeň na ploše přibližně 20 ha s půdorysem pravoúhlé sítě 15 ulic a náměstí

XIV. století

1307: první písemná zmínka o pivovaru v Plzni, na listině nejstarší známá městská pečeť 
1320: Jan Lucemburský nově vyměřil rozlohu města na 178 lánů 1328 prvá zmínka o městské latinské škole

XV. století

1411: Mistr Jan Hus napsal Plzeňanům list a chválil jejich mravní chování a vyzýval je k dalšímu pevnému postoji 
1414: měšťané pod vedením kazatele Václava Korandy st. vyhnali příslušníky řádu německých rytířů z města 
1419: Václav Koranda přivedl v listopadu do města houfec jihočeských husitů s Janem Žižkou v čele 
1420: v březnu opustili husité město a odešli na Tábor. Plzeň se trvale přiklonila k římské straně 
1421: Žižka poprvé a neúspěšně obléhal Plzeň 
1427: husité obléhali město, dále je obléhali 1431 a 1433-1434 
1434:19. září: Zikmundova zlatá bula, osvobozující obyvatele města od královské berně, cel, mýt a dalších poplatků 
1449: Plzeň se stala členem protipoděbradské jednoty strakonické 
1460: založen Velký rybník v Bolevci 
1466: Plzeňané odpadli od krále Jiřího Poděbradského 
1466: pobyt pražské kapituly podjednou v městě až do 1478 
1468: Plzeňané uznali Matyáše Uherského za českého krále 
1468: vytištěna v Plzni první česká kniha "Kronika trojánská"

XVI. století

1507: velký požár, při němž shořely dvě třetiny města. Další požáry r. 1525, 1526, 1601, 1604, 1729, 1792, 1835
1546: město po smrti Matouše Švihovského, posledního faráře z řádu německých rytířů, získalo patronátní právo nad farním kostelem 
1578: městská rada se usnesla, že žádný nekatolík nesmí být zdejším měšťanem, od té doby byla Plzeň vždy věrným katolickým městem 
1599: císař Rudolf II. utekl před morem do Plzně a pobyl tu do roku 1600; město se stalo dočasně hlavním městem říše

XVII. století

 1619: dobytí města Plzně

 1633: do února 1634 pobýval v městě Albrecht z Valdštejna, zavražděn v Chebu 25. února 1634 
1635: mor v Plzni, další 1648, 1680, 1714; 1832 - cholera 
1681: na náměstí vztyčen morový sloup, první veřejný projev baroka ve městě 
1695: v Plzni popraven Jan Sladký Kozina, vůdce chodských rebelů, jeho mrtvola visela na šibenici přes rok

XVIII. století

1714: založen klášter dominikánek

 XX. století

1902: otevřena nová nemocnice na Borech 
1902: otevřena nová budova divadla, dnes J.K.Tyla 
1906: 4. května: zemřel František Schwarz, představitel třetí buditelské generace v Plzni 
1917: 25. května: katastrofální výbuch v muniční továrně v Bolevci, zahynulo na 300 lidí 
1917: 14. srpna: v Plzni vyhlášeno stanné právo, zrušeno za 14 dnů 
1918: 21. června: střelba do dětí v Koterovské ulici, šest dětí zemřelo 
1918: 28. října: vyhlášena Československá republika 
1924: vytvořena Velká Plzeň připojením obcí Doubravka, Doudlevce, Lobzy a Skvrňany. Po tomto připojení měla Plzeň 108,023 obyvatele 
1938: záborem pohraničí nacistickými vojsky byly k německé říši připojeny v blízkosti Plzně Litice 
1941: zahájen provoz trolejbusů 
1942: v Plzni zřízen magistrát a připojeny obce Bolevec, Božkov, Bukovec, Černice, Hradiště, Koterov, Radobyčice, Újezd 1942-45 11 náletů na město, zabito 926 lidí a zničeno a poškozeno 6,777 domů 
1945: 5. května: spontánní povstání plzeňského obyvatelstva proti německým okupantům 
1945: 6. května: ráno přijela do Plzně americká armáda, Plzeň osvobozena z nacistické nadvlády 
1945: v Plzni zřízena lékařská fakulta Univerzity Karlovy 
1948: v Plzni zřízena Pedagogická fakulta 
1949: v Plzni zřízena Vysoká škola strojní a elektrotechnická 
1953: 1. června: demonstrace plzeňského obyvatelstva proti měnové reformě a režimu, potlačena Lidovými milicemi a komunistickou mocí. Stržen pomník Osvobození se sochou T.G.Masaryka 
1957: začala výstavba sídlišť ve městě (1957 Slovany, 1961 Doubravka, 1966 Bory, 1968 Slovany, 1974 Lochotín, 1989 Vinice) 
1972: Plzeň dosáhla 150,000 obyvatel 
1976: vytvořena správní jednotka dnešní Plzně. Po různých akcích připojení a odloučení obcí byly definitivně připojeny další venkovské obce: Černice, Radobyčice, Koterov, Červený Hrádek, Křimice, Radčice, (Litice již v roce 1970) 
1985: otevřena první část nové fakultní nemocnice na Lochotíně 
1990: k 1. červenci měla Plzeň 175,038 obyvatel 
1991: založena Západočeská univerzita
1993: založeno biskupství